Město Kunovice leží asi 3 km jižně od Uherského Hradiště, ve Zlínském kraji. Městem protéká řeka Olšava, která se asi 3 km na západ za městem vlévá do řeky Moravy.
Status: město
Celková výměra: 2850 ha
Počet obyvatel: 5620 (k 31.12.2023)
Okres: Uherské Hradiště
Obvody, části:
Střední nadmořská výška: 198 m n. m.
Nejníže položený bod: 174 m n. m. řeka Olšava
Nejvýše položený bod: 351 m n. m. vrch Hluboček
HISTORIE
Historie města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce. V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Ráz městečka se podstatně změnil postavením Vlárské dráhy v roce 1888.
První světová válka znamenala zbrzdění rozvoje obce ve všech směrech. Co do počtu padlých se obec zařadila na jedno z čelních míst v celém regionu - bylo ukončeno 115 mladých životů.
Na začátku okupace byly Kunovice důležitm střediskem přechodu na Slovensko. Zdejší ilegální skupina se zaměřovala na sabotážní činnost v letecké továrně Avia.
V obci pracovaly dvě cihelny, obzvlášť známá byla cihelna Abrahámova. Parní mlýn, nástupce někdejšího vrchnostenského mlýna bratří Ottů i elektrárna z r. 1911 byly po r. 1948 znárodněny. Stejně jako továrna na ocet bratří Horsáků založená v r. 1911 byla postupně rozšiřována na konzervárnu zeleniny. K nejvýznamnějším strojírenským závodům patřil Let zbudovaný z bývalého závodu Avia z r. 1937. Obec byla známá svým ovocnářstvím. Vinohradnictví bylo oživeno ve 30. letech 20. století.
PAMÁTKY
Nejvýznamnější kulturní památkou je kostel sv. Petra a Pavla, který je přirozenou dominantou města. Jeho historie sahá zřejmě hlouběji než do roku 1517, kdy byl Jan z Kunovic přinucen dostát svému slibu a postavit v obci kostel. K další přestavbě došlo v 18.století za faráře Jana Nepomuka Merttena v letech 1759 – 1761, kdy byl kostel zvětšen a prodloužen přibližně o třetinu, byl zaklenut a střecha pokryta taškami. Vystavěna byla věž se sakristií v přízemí a skladištěm v prvním patře. Podobu, kterou kostel získal při této přestavbě, si zachoval do dnešní doby. Za důležitou zmínku jistě stojí slavnostní svěcení dvou nových zvonů, z nichž jeden nese jméno Marie (620 kg) a druhý sv. Josef (340 kg), které se konalo 21.září 1991 za přítomnosti Otce biskupa Msgre. Jana Graubnera.
Bývalý “kunovický zámek”, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1592 představuje dnes komplex pozdně renesančních budov ve středu města. Dnes objekt bývalého panského dvorce lichtenštejnských knížat, kteří přeměnili dosavadní tvrz ve vrchnostenský dvůr a kteří byli majiteli statku téměř 300 let. Areál Panského dvora se řadí k významným objektům Lichtenštejnského panství. Památková hodnota spočívá zejména v takřka nezměněné dispozici areálu, zachování historických konstrukcí, kleneb a krovů, které odpovídají stavebním etapám jednotlivých traktů. Za nejstarší (z konce 16., či první třetiny 17. století) a nejcennější objekty je považován trakt D s dochovanými původními hřebínkovými klenbami na pilířích a krovovou barokní konstrukcí a dále samostatně stojící sýpka. K hodnotným dochovaným detailům lze počítat veškerá technická zařízení či jejich fragmenty, zachované v původních prostorách a souvisejících s historickou stavbou. Dne 15. 9. 1995 byl prohlášen kulturní historickou památkou.
K dalším významným památkám náleží kaple P. Marie v blízkosti kostela, která se připomíná již v roce 1517. Byla zvána též kaplí Nejsvětější Trojice, jejím patronem byl velehradský klášter. Dnešní kaple byla vybudována v první polovině 18.století.
Ke kulturně historickým a uměleckým památkám se řadí také plastiky a kříže.
KULTURA
Na kulturním a společenském dění v Kunovicích se vždy největší měrou podílely spolky a svobodná sdružení. V padesátých a šedesátých letech se Osvětové besedě podařilo v rámci tehdejších možností udržovat kunovické tradice i za nepříznivých politických poměrů.
K podstatným změnám v organizování zdejšího kulturního života došlo v souvislosti s osamostatněním Kunovic v roce 1990. Ve městě začaly aktivně pracovat spolky Přátelé starých tradic, Osvětová beseda a organizátorem kultury se stala i kulturní komise obecní rady.
Občanské sdružení Kunovjan pořádá každoroční dětský folklorní festival Kunovské léto.
Kulturní komise rady města se podílí na organizování fašankové obchůzky s pochováváním basy, sletu čarodějnic, stavění a kácení máje, dále spolupořádá Svatováclavské hody s právem, obchůzkou a vozením berana, vánoční koncerty, zpívání pod vánočním stromem, Štěpánskou besedu s netradičním programem a Silvestr před radnicí.
V roce 1996 byla obnovena tradiční jízda králů, která se koná jednou za dva roky.
DOSTUPNOST
Vzdálenost vzdušnou čarou 2,5 km jižním směrem od okresního města Uherské Hradiště.
- Vlakem: železniční tratě 340 a 341.
- Autobusem: autobusová linka Uherské Hradiště - Velehrad.
- Na kole: Moravská stezka EV4
- Autem: silnice I.třídy 50 a I.55.
Zdroj informací: www.mesto-kunovice.cz
|
|